©2014 Jiří Růžička
Chci zavřít knihu,
ale neustále se mně otevírá
na posledních stránkách,
a tak mě nevědomky nutí
v sobě listovat.
Část života jsem prožil v Praze-Libni. Svou atmosférou připomínala „krajina mého dětství“ víc periferii, než část velko-města a to jí přes veškerou snahu tak trochu zůstalo. (A tak se mi to líbí.) Naproti libeňskému zámečku stojí více jak stoletá základní škola, kde mě učili chápat svět. Dnes vidím, že nepříliš úspěšně.
Abych překlenul dlouhatááánskou dobu třiceti pěti let, před kterou moje spolužačka Zuzana napsala svoje básničky, do Libně se tu a tam vracím. Tak vznikly tyto obrázky pro potěšení mé i ostatních.
